Řešení rasismu
Naše řešení se zakládá na myšlence odstranění rasových předsudků z naší společnosti.
Přímo se specializujeme na malé děti, které ještě nemají svůj vlastní názor na otázku rasismu. Myslíme si totiž, že hodlat změnit názory už dospělých jedinců je o hodně těžší, protože zde už působí mnoho negativních faktorů, jako jsou např. pomluvy o Romech, které se „tradují a předávají" z generace na generaci. A navíc je velmi málo lidí, kteří se chtějí sami z vlastní iniciativy pokusit o nápravu veřejného mínění o Romech v naší společnosti.
U malých dětí je tomu ale jinak. Malé děti z toho ještě „nenají rozum"- prakticky o rasismu neví vesměs vůbec nic-, a tak na ně můžeme výchovně působit a vštěpovat jim nové a nové informace a poznatky o rasismu. Tím docílíme toho, že si „vytvoříme" novou generaci, která nás vystřídá a ta by se už od mládí seznamovala s Romy a s jejich kulturou. Tyto děti by měli vlastní názor na rasismus a rasismus by se u nich projevil jen těžko.
Takováto výuka by měla probíhat už od školek. Ty by měly být koncipovány tak, aby v nich byly jak bílé děti, tak děti „jiné". Tím by se obě strany neustále seznamovaly jak sami se sebou, tak s ostatními. Začaly by si vytvářet vlastní názor, který by vycházel pouze z jejich vlastní zkušenosti. V takových vzdělávacích zařízení by měli pracovat lidé, kteří jsou s problémem seznámeni – jsou „osvíceni"- a kteří mají dobré pedagogické schopnosti, aby přiměli děti o těchto věcech jednat a přemýšlet a nasměrovali je správným směrem.
Tato výuka se dá ale i dobře aplikovat na jakékoli děti, nejen v předškolním věku. Tedy jak na děti ve školkách, tak i na děti v základních a středních školách. Mělo by s nimi o rasismu otevřeně a bez zábran mluvit. Na školách vyššího typu by to samozřejmě znamenalo větší požadavky na pedagogy, protože by s nimi byla větší práce než s dětmi ze školky.
Naše řešení vlastně zobrazuje rčení: „Ohýbej proutek, dokud je mladý!" Z toho vlastně vyplývá, že pokud chceme něčeho dosáhnout, tak se do toho musíme pustit hned- co nejdřív! Výsledkem tohoto způsobu řešení, jak na školkách, tak na základních a středních školách, by byl ten, že by naše školy opouštěli lidé, kteří by byli antirasisty. Ty by pak mohli dále působit v této „osvětové" činnosti mezi svými spoluobčany.
Tato „výuka" nemá za úkol nic jiného než odstranit z Romů jejich ošklivou a zakořenělou pověst, která se neustále opakuje , ale nic se ním nedělá. Většina lidí soudí Romy podle celku. A soudí tak na základě veřejného podvědomí, které je právě velice negativní. Takto „oprašovat" romskou pověst se dá nejenom ve školských zařízení, ale i na společných akcí pořádaných zájmovými skupinami pro příjemné využití volného času tak, aby děti nejenom pobavily, ale i poučily a vnesly do nich nové myšlenky a zážitky, ze kterých budou čerpat po celý svůj život a budou je stavit na první místo, protože člověk většinou nejvíce dá na to co sám prožil, tedy na vlastní zkušenost. A o vlastní zkušenost bychom chtěli tedy malé děti obohatit, aby z pak čerpaly a řídily se jí!
zpět