Jedná se o plyn produkovaný během anaerobní digesce organických materiálů a skladájící se převážně z metanu (CH4) a oxidu uhličitého (CO2).
je kontrolovaná mikrobiální přeměna organických látek bez přístupu vzduchu za vzniku bioplynu a digestátu. Produktem digestace je digestát, který splňuje kvalitativní požadavky vyhlášky o biologických metodách zpracování biologicky rozložitelných odpadů.
Za bioplynové stanice využívající určenou biomasu se považují takové bioplynové stanice, které v kalendářním měsíci využívají více než 50% hmotnostního podílu v sušině tvořené rostlinami nebo jejich částmi získanými za zemědělské činnosti za předpokladu , že neslouží k jiným účelům než k využití ke zpracování v zařízeních určených pro produkci bioplynu, a současně v daném kalendářním měsíci využívají pouze jednu nebo více těchtovstupních surovin:a) trávu z veřejné zeleně, sportovišť a soukromých zahrad včetně biomasy získané zemědělskou činností nebo péči o krajinub) celé sklízené rostliny poškozené krupobitím nebo porostlé obilí,c) zvířecí exkrementy, včetně podestýlky, ze zvířat chovaných pro zabezpečení potravin(masa,mléka,vajec) nebo vlny, kůže a dalších zvířecích produktůd)části rostlin ze zemědělských a potravinářských výrobe)nepoužité oleje z olejnatých rostlin a pokrutiny vzniklé lisováním rostl.oleje Energeticky hodnotný je v bioplynu metan a vodík. Problematickými jsou sirovodík a čpavek, které je často nutné před energetickým využitím odstranit, aby nepůsobili agresivně na strojním zařízení.Fermentace je většinou řešena ve dvou nebo více vyhřívaných fermentorech a koncovém skladu.Na potřebnou sušinu je dodávána tekutina z koncového skladu, nebo výjimečně voda.Obecně lze říci, že BSP fungují na většinu biologického materiálu při dodržení určitých pravidel. Nejvýhodnější je umístění fermentorů pod zemí- tepelná izolace, jednodušší doprava vstupního materiálu.
Česká republika se zavázala, že do roku 2010 bude vyrábět 8% elektrické energie z obnovitelných zdrojů.
