Parlamentní simulace aneb škola hrou

V úterý 18. září se v prostorách Poslanecké sněmovny uskutečnila parlamentní simulace pořádaná vysokou školou CEVRO Institut a Junior Achievement ČR, zaštítěná Ústavně-právním výborem a jejím předsedou Markem Bendou. Semináře se zúčastnilo sedmadvacet studentů z dvanácti škol České republiky a jejich profesoři.

Parlamentní simulace měla tři cíle. Za prvé představit studentům zábavnou formou práci českého parlamentu. Za druhé zlepšit jejich prezentační a komunikační dovednosti. Během simulace měli všichni možnost vystoupit před kolegy a mluvit na mikrofon. Na vlastní kůži si tak vyzkoušeli, jaké to je hovořit před plných sálem. A třetím cílem simulace bylo trénovat týmovou práci. Organizátoři záměrně rozdělili účastníky do skupin tak, aby se navzájem neznali. Během vymezeného času se tak měli seznámit a vytvořit funkční tým.

Struktura setkání věrně kopírovala jednání Poslanecké sněmovny. Účastníci byli rozděleni do pěti skupin (poslaneckých klubů) po pěti-šesti účastnících.. Řízení schůze se za organizátora – CEVRO Institut – chopil politolog Ladislav Mrklas, který v průběhu dne zástupcům jednotlivých klubů upřesňoval detaily jednání. Úvodní představení ústavního pořádku ČR obstaral prorektor vysoké školy CEVRO Institut Petr Kolář.

Pro samotné jednání zvolili organizátoři téma srozumitelné a zároveň blízké reálnému životu studentů - školné na vysokých školách. Každý z klubů obdržel zkrácený návrh zákona a argumentář k projednávané oblasti a týmy měly na úvod zformulovat svá stanoviska pro první parlamentní čtení. To byl první okamžik, kdy studenti – poslanci předstoupili před mikrofon a obhajovali názor svého klubu.

Nejvíce pozornosti, stejně jako v reálném projednávání, na sebe strhlo druhé čtení. V jeho rámci totiž mohou poslanci předkládat pozměňovací návrhy. Poslanecký klub ODS navrhl schválit zákon v navrhovaném znění, které počítalo se stanovením výše poplatku vysokou školou, pouze s tím rozdílem, že rektor může odložit platbu, nejdéle však pět let po ukončení studia. Zástupci ČSSD a KSČM naopak navrhli zákonem přímo platbu zakázat a naopak rozšířit možnost studenta škole dobrovolně přispívat. Lidová strana zvolila smířlivé řešení – místo trojnásobku základu za akademický rok navrhla pevnou sazbu 700,- korun za měsíc a vstupní poplatek 3 000,- korun. Takto vybrané peníze by však šly z jedné třetiny nejen do stipendijního fondu (jak navrhovala původní předloha), ale také na prospěchová stipendia. S návrhem v zásadě souhlasila i Strana zelených, která pouze prodloužila lhůtu mezi stanovením poplatků a podáváním přihlášek ze 30 na 90 dní a kromě třetiny do stipendijního fondu nasměrovala stejnou část také na přímou pedagogickou činnost. Každý student měl mít podle jejího návrhu nárok na dotované jízdní kolo. O svých návrzích měli jednotlivé klubu přesvědčit ostatní poslance, jednak při samotném přednesu návrhů, a pak také o přestávkách při kuloárových jednáních.

Aby studenti nejen jednání simulovali, ale také nahlédli do reálných prostor Poslanecké sněmovny, následovala o přestávce mezi druhým a třetím čtením exkurze po budově dolní komory Parlamentu. I v jejím průběhu a v kuloárech před simulovaným hlavním sálem probíhalo čilé vyjednávání o předložených návrzích, které pak mělo být zhmotněno ve výsledném návrhu.

Po poradě poslaneckých klubů pak přišlo na řadu finální hlasování. V něm se strany vyjadřovaly k návrhům svých kolegů. Neprošel návrh levicových stran na zákaz školného, a tak se hlasovalo o jeho jednotlivých parametrech. Plénum sněmovny nakonec schválilo návrh KDU-ČSL na výši školného 700,- a stanovení vstupního poplatku 3000,- Kč, stejně jako úpravu podmínek pro přidělení sociálního stipendia a zavedení prospěchového stipendia. Kromě toho byl nakonec schválen návrh KSČM a ČSSD umožnit studentovi darovat škole libovolnou částku. Stejnou možnost měla získat i firma, která bude studenta školy zaměstnávat. Úspěch na závěr zaznamenal tým Strany zelených, kterému se podařilo do návrhu prosadit dotované jízdní kolo pro každého studenta.

Účastníci simulace byli při schvalování upozorněni na několik zákrut, jimž by se při reálném projednávání zřejmě nevyhnuli. Především na možnost odmítnutí celé normy ve třetím čtení, i přesto, že o čtení dříve byly schváleny pozměňovací návrhy a poslanci tak s předlohou de facto souhlasili. Rovněž ekologický požadavek Strany zelených na přidělení dotovaného jízdního kola by znamenal úpravu souvisejících zákonů.

„Studenti si na vlastní kůži vyzkoušeli i některá úskalí moderní parlamentní politiky. Stejně jako mnozí skuteční zákonodárci byli i oni přesvědčeni, že zákonnými prostředky lze významně zlepšit společnost. Proto byly přijaty některé návrhy, které by ve skutečnosti pod pláštíkem bohulibé péče o životní prostředí a zdraví studentů mnoha školám přinesly existenční ohrožení. Také si v praxi vyzkoušeli, jak komplikované je převedení záměrů do řeči paragrafů,“ zhodnotil průběh jednání politolog Ladislav Mrklas.

Schválením zákona však nebyli studenti-poslanci své role zbaveni. Po definitivním přijetí normy na ně totiž čekali jejich profesoři jako zástupci sedmé velmoci na provizorní tiskové konferenci, která celou simulaci zakončila. Cílem této tiskovky bylo vyzkoušet okamžitou reakci studentů na položené záludné otázky.

Studenti se do hry na Poslaneckou sněmovnu opravdu vcítili. Bylo vidět, že počáteční ostych z mluvení na veřejnosti do mikrofonu postupně opadal a kvalita přednesu byla lepší a lepší. Týmová práce také mladým lidem nedělala problémy, navzdory tomu, že někteří se viděli poprvé v životě. Celý den tak naplnil cíle, které sledovali organizátoři z vysoké školy CEVRO Institut a které Junior Achievement prosazuje v ČR již patnáct let: zábavnou formou se naučit praktickým dovednostem.

Spolupráce obou institucí bude pokračovat, již dnes jsou připraveny přednášky pro studenty Junior Achievement o vlivu politiky na ekonomiku a příští rok snad i druhý ročník parlamentní simulace.

Materiál převzat od Cevro Institut (http://www.cevroinstitut.cz) - 27. září 2007