Maturita je tady
V dubnu proběhly přijímací zkoušky na střední školy a hned v následujících dvou měsících, v květnu a v červnu, se maturanti pečlivě připravují na maturitu a následně možná i na vysokou školu. Když se to vezme kolem a kolem, tak je to vlastně podobné. Až na to, že maturantům jde asi určitě o víc. Kromě toho dělají zkoušky z více předmětů než jen z češtiny, matematiky a všeobecných znalostí než studenti základních škol, kteří jdou na střední školy. Rozhodně musím dodat, že maturita je taky mnohem náročnější. Ale co se týče stresu a obav, tak jsou možná na tom stejně, jak studenti základních škol, tak maturanti.
Každý student gymnázia maturuje ze čtyř předmětů. Z češtiny, jazyku a zbylé dva předměty si volí. Může však maturovat i z více předmětů. Na jiných školách, které jsou soustředěny už na určitý obor, je tomu samozřejmě jinak.
Mě maturita čeká až za tři roky, ale proč se nad tím nezamyslet už teď? Je jasné, že každého studenta střední školy čeká za určitou dobu to samé. Když trochu předběhnu a řeknu, že úspěšně složím maturitu, co dál? Prakticky máme dvě možnosti: jít rovnou pracovat nebo studovat dále na vysoké škole nebo na vyšší odborné škole. Je na každém, jak se rozhodne, ale valná většina se snaží studovat dál. Tím se pro nás vlastně objevuje další, vlastně už třetí dá se říct, životní zkouška. První byla při přijímacích zkouškách na střední školu, druhou je maturita a případně tou třetí je přijímací řízení na vysokou školu. Tak opět začíná každoroční boj desetitisíců mladých lidí o studium na kapacitně omezených vysokých školách. Hlásí se totiž nejen maturanti, ale i starší uchazeči. Každý si určitě přeje dostat se na VŠ, protože ten, kdo má titul, mnohem lépe hledá práci a má více příležitostí na lepší uplatnění než středoškoláci.
Největším omezením, které studenta čeká je počet volných míst na dané vysoké škole. Vysoká škola není nafukovací, aby přijala desetitisíce studentů. Poptávka po studiu je stále vysoká a počet uchazečů převyšuje možnosti škol. Kde jsou větší šance na přijetí? Nabito je především na humanitních oborech, jako jsou práva, psychologie či sociologie, kde řeknou "ne" 60 až 80 procentům uchazečů. Snadné ale není dostat se ani na medicínu nebo na ekonomii. Naopak daleko větší možnost na přijetí je na oborech přírodovědných, kam se dostane asi polovina, a technických, kde uspěje 80 až 90 procent zájemců.
Jak se na přijímačky na vysokou školu co nejlépe připravit? Rozhodně nestačí zvládnout učivo střední školy a maturitu. U zkoušek na VŠ je nutné nabídnout víc: prokázat hlubší znalosti a opravdový zájem o vybraný obor. Kdo nechce výsledek zkoušek ponechat náhodě, může zkusit některý z přípravných kursů, které organizují buď samotné vysoké školy, anebo specializované vzdělávací agentury. Ceny kursů se přitom pohybují od několika stovek korun až po dva či čtyři tisíce korun podle délky trvání a počtu lekcí. Během přípravných kursů, které organizují vysoké školy, uchazeči s vyučujícími proberou látku ke zkouškám, ale také se dozvědí, jaké požadavky vysoké školy nejspíše budou mít. Lektory jsou totiž přímo pedagogové daných fakult vysokých škol, takže mají s přijímacími pohovory a požadavky zkušenost. Kursy, kde se dá také připravit na zkoušky nabízejí už zmíněné vzdělávací agentury. Účastníci kursů nejen proberou témata, která se u zkoušek objeví, ale mohou si často také "nanečisto" pohovory vyzkoušet. Vyplňují přitom zpravidla znění testů, které byly zadávány v předchozích letech. A lektoři s nimi jejich testy na místě opraví a vysvětlí jim, v čem chybovali.
Závěrem snad jen dodat, že je mnoho možností a způsobů, jak se připravit na přijímací zkoušky na vysokou školu. Jde o to si jen vybrat, jaké pomůcky k tomu dopomohou.
Zdeňka Kučerová
www.milevsko.cz - 14. 5. 2004