Uživatel: nepřihlášen    přihlásit
[ úvod ]
[ stalo se ]
[ chystá se ]
[ názory ]
[ firmy ]
[ tržiště ]
[ lidé ]
Publikování článků v této rubrice je honorováno. Za obsah publikovaných informací odpovídá jejich autor, nikoliv správce webu.
Pozor na GTS Novera ! / 06.03.2009
Pozor na společnost GTS Novera!
Tato společnost poskytuje předražené služby a když chce účastník ukončit smlouvu, brání mu v tom pomocí právních kliček.

Příklad:
Účastníkovi skončil závazek a stále platí za připojení rychlostí 6Mb/s měsíčně 946 Kč. Když účastník zjistí, že konkurenční Telefonica O2 poskytuje rychlejší připojení 8Mb/s za nižší cenu 475 Kč měsíčně a podá výpověď s jednoměsíční výpovědní lhůtou, GTS Novera vyrukuje se Všeobecnými podmínkami a nutí účastníka zaplatit ještě 3 měsíce navíc, t.j. celkem 2838 Kč!
Přitom si GTS Novera mění všeobecné podmínky libovolně podle vlastního rozhodnutí a na změnu upozorňuje účastníka drobným písmem na spodním okraji faktury, aby si jí pokud možno nikdo nevšiml !!!

Bohužel se tímto jednáním GTS Novera zařadila mezi podvodné firmy, které lákají zákazníky klamavými inzeráty.
Pavel Bolek           
V Milevsku otevřen první obchod na světě pro dřevorubecké sporty / 22.01.2009
v Milevsku byla slavnostně otevřena nová autorizovaná prodejna STIHL a VIKING. Jejím majitelem je Martin Komárek. Ten je široké veřejnosti znám jako propagátor a úspěšný reprezentant v dřevorubeckých sportech STIHL Timbersports. Mezi jeho největší úspěchy bezesporu patří čtyři tituly z mistrovství Evropy v řadě. V letošní sezóně se mu dokonce podařilo získat všechny cenné kovy – bronz v individuálním závodě na ME, stříbro na MS a zlato v závodě družstev na ME. Kromě toho je i držitelem několika rekordů zapsaných v Guinessově knize rekordů v sochání motorovou pilou.

Nová prodejna se nachází jen několik desítek metrů od hlavního náměstí v Milevsku, v ulici 5. května číslo 102. Kromě široké nabídky strojů STIHL a VIKING, nabízí jako jediná prodejna na světě i kompletní vybavení pro dřevorubecký sport STIHL Timbersports (mot. pily, ruční pily, sekery, ochranné pomůcky apod.) Součástí prodejny je samozřejmě i výborně vybavený servis. Prostory prodejny, servisu a skladu mají dohromady zhruba 70m2. Zajímavostí je, že ten kdo si v tomto obchodě koupí výrobek STIHL, tak si jej odnese s autogramem Martina Komárka.

Martin Komárek, tento počin komentuje: „Otevřením prodejny jsem si splnil svůj dávný sen, který sním již devět let. Myslel jsem sice, že ho zrealizuji později, ale podařilo se mi to již nyní. Samotná příprava prodejny zabrala zhruba měsíc a spolkla nemalý objem prostředků a času. Je to pro mě nová výzva a to přesto, že v následujících letech bych se chtěl stále především věnovat timbersportu. Na druhou stranu jsem si vědom, že závodní kariéra je také závislá na zdraví, což potvrdilo i mé loňské vážné zranění ramene. Proto musím více myslet na budoucnost. A možná tomu dopomohl i osud, který mě svedl dohromady s Karlem Bursíkem, mým partnerem v prodejně, na jehož bedrech bude i větší část práce spojená s denním provozem prodejny.“ Dále Martin glosuje, co bude dělat za deset let: „Rád bych se určitě věnoval nadále timbersportu a to na té nejvyšší úrovni. Vždyť na Novém Zélandě jsou lidé, kteří sekají i po sedmdesátce. Vše, ale záleží na výkonnosti a především zdraví. Nebo možná budu již spokojeně opravovat motorové pily v zadní části prodejny v servisu.“
Pavel Bolek           
Nejskromnější vláda / 08.01.2009
Ačkoliv o tom skoro nikdo nemluví, v Česku máme nejúspěšnější vládu za posledních 10 let.

Zatímco v období předchozích vlád v letech 1998 až 2006 rostla česká ekonomika o 1% až 4% ročně, v roce 2008 vzrostla o 6%.

Zatímco v období předchozích vlád v letech 1998 až 2006 státní rozpočet končil schodkem 46 až 109 miliard Kč, v roce 2008 byl schodek pouze 19 miliard Kč.

Zatímco v období předchozích vlád v letech 1998 až 2006 dosahovala míra nezaměstnanosti v ČR 7% až 8%, v roce 2008 to bylo jen 5,3%.

Zatímco předchozí vlády vychvalovaly své zásluhy, současná vláda sebekriticky přiznává chyby a premiér uvažuje o výměně některých ministrů.

I když se občas něco pokazilo a nestihly se opravit všechny resty z minulosti, není ta skromnost trochu přehnaná?
Pavel Bolek           
Obnova hřbitovního kostela sv. Jiljí. / 19.11.2008
V letošním roce jsme vstoupili v programu záchrany architektonického dědictví k rekonstrukci hřbitovního kostela sv. Jiljí, který je nejstarším kostelem v Milevsku.
Jeho románská podoba se dokládá od druhé poloviny 12. století. Dnešní gotickou podobu získal v 15. století, stal se vzorem pro budování chrámů v jižních Čechách konkrétně sv. Vít v Českém Krumlově.
V 19. století došlo k poslední rekonstrukci. 17. srpna 1881 byla zahájena oprava krovu, 21. 3. 1882 pokračovaly kamenické práce - kružba z hořického pískovce. Roku 1883 vzniká i nová kruchta. Stavební práce prováděl stavitel Jan Kuchta z Prahy, vitráže K. Mildl z Prahy, oltář J.M Rada z Prahy. Strop a lavice zhotovil truhlář Čermák z Prahy Dejvic.
Truhlářské práce na sanktusníku dle vyúčtování stály 97 zlatých a 33 krejcarů. Klempířské práce, které prováděl F. Laušner byly pořízeny za 487 zlatých a 60 krejcarů.
Sanktusník (věžička nad presbytářem) byl dosti násilně vložen do historické konstrukce krovu. Byly vyřezány vodorovné vaznice, příčné ztužení a přetíženy vazné trámy. Krov se výrazně zhroutil a poklesl. Již v roce 1913 klempíř Bejr opravoval sanktusník za 50 korun.
Krov presbytáře je původní ze dřeva, káceného v letech 1434 až 1435.
Pro záchranu historicky vzácného krovu na doporučení statiků a po schválení vědeckým konsiliem památkového ústavu, bylo přistoupeno k odstranění této věžičky, pocházející z 19. století, čímž kostel získal svůj původnější vzhled. Současná oprava se dotkla rekonstrukce historického krovu a presbytář dostal novou krytinu. Opravy se ujala firma pana Josefa Křížka z Chyšek a náklady činily 2 mil. 700 tisíc Kč.
Další etapa obnáší opravu pláště kostela, okenních vitráží, zvonice a věže spolu s drobnými opravami krytiny nad hlavní lodí. Následně bychom rádi vstoupili do interieru chrámu. Uzavřena mramorová podlaha vede veškerou vlhkost do zdí, což způsobuje nadměrné opadávání omítek. Připravuje se i úprava interiéru.
Svatojilský kostel, který doposud slouží jako místo posledních rozloučení bude po celkové rekonstrukci dále plnit své poslání. Během oprav sice nastane určité omezení , ale to jen na chvíli. Věřme, že oprava a úprava se povede.
Rádi bychom aby se i tento prostor stal důstojným místem, kde se loučíme s našimi blízkými.

Zdeněk Urban           
Premonstrátský klášter Milevsko – národní kulturní památka / 19.11.2008
To je název nové publikace, kterou vydal za podpory Jihočeského kraje Řeholní dům premonstrátů v Milevsku u příležitosti zapsání kláštera do seznamu národních kulturních památek.
Publikace zahrnuje dějiny kláštera od založení. První část se věnuje středověku, ve druhé jsou dějiny od barokní obnovy až po současnost. Třetí část představena řádovou spiritualitu.
Vedle známých skutečností se můžeme seznámit i s osobnostmi, které jsou spojeny s milevským klášterem.
Publikace je proložena fotografiemi současné i minulé podoby kláštera. Věřím, že bude sloužit ne jen turistům, ale i místním. Jistě se dozvíme mnoho zajímavých věcí.
Knihu napsali PhDr. Pavel Břicháček, Hedvika Kuchařova PhD. a ThLic. Norbert Fr. Vehovský. O Praem., jazykovou úpravu provedl Jan Hlaváč, grafická podoba je od Lubomíra Vlka - Thowt design. Vytiskla Agentura 5 Roztoky u Prahy.
Zdeněk Urban           
Lídl – jak to vidí občan / 05.10.2008
V těchto dnech se v Milevsku sotva najde člověk, který by se nezajímal o případ „Lídl“. Jak by také mohl, když do všech domácností byl v minulém týdnu doručen leták, který na čtyřech barevných stranách formátu A3 představil plánovanou podobu nového obchodního centra Lídl na místě nynějšího autobusového nádraží. Nemám Lídlu za zlé, že v letáku uvádí pouze argumenty na podporu stavby, nikoliv proti stavbě. Je to běžná reklamní praxe. Vadí mi však, že některé publikované argumenty jsou neprůkazné nebo dokonce nepravdivé. Proto cítím potřebu se k letáku vyjádřit:

1. Při prvním pohledu na počítačový model mi hlavní budova Lídlu připadá obludná a nevzhledná. Připomíná mi výrobní halu, která by se vyjímala spíše na periferii než ve středu města. Sousední obchodní dům Centrum Jednoty Milevsko je proti ní architektonickým skvostem. Jsem jenom laik a moje výtvarné cítění není moc vyvinuté, ale nemohu si pomoci. Přínos Lídlu pro architekturu města mi připadá záporný.

2. Vsadím se s kýmkoliv, že po postavení Lídlu do Milevska nezačne pravidelně jezdit nakupovat žádný nový zákazník z Písku, Tábora, Českých Budějovic, Prahy ani z žádného jiného místa vzdáleného více než 50km. Tam všude mají své prodejny a do Milevska budou i nadále jezdit nakupovat zákazníci ze spádové oblasti, kteří sem jezdí už teď. Jenom část z nich přestane nakupovat v jiných prodejnách. Pokud Lídl vytvoří a trvale udrží nová pracovní místa, tak v jiných prodejnách stejná pracovní místa zaniknou z důvodu snížení tržeb. Přínos Lídlu pro zaměstnanost ve městě bude proto nulový.

3. Ze stejného důvodu se postavením nových prodejen v centru města nezvýší celkové maloobchodní tržby milevských podnikatelů, pouze se část tržeb přesune z jiných provozoven do centra. Podnikatelé navíc zaplatí Lídlu nájemné, které zvýší jejich náklady. Přínos Lídlu pro podnikatele ve městě bude proto záporný.

4. Vsadím se s kýmkoliv, že stavba nezvýší bezpečnost komunikací v centru města. Neznám statistiku kolik dopravních nehod vzniklo na místě autobusového nádraží za posledních 10 let a kolik zde bylo úrazů, ale domnívám se že jich nebylo mnoho. Po postavení prodejny Lídlu se dopravní zatížení mnohonásobně zvýší, takže lze očekávat spíše nárůst nehodovosti než její snížení. Přínos Lídlu pro dopravní bezpečnost ve městě bude proto záporný.

5. Vytvoření 40-50 volně přístupných parkovacích míst pravděpodobně pokryje potřeby zákazníků Lídlu, ale na ostatní občany, kteří potřebují zaparkovat v centru města, mnoho míst nezbude. Z letáku jednoznačně nevyplývá kolik volně přístupných parkovacích míst bude umístěno v podzemí. Pokud stavba nepočítá s podzemním parkováním, pak její přínos pro parkování v centru města je nulový.

6. Občané ze spádové oblasti často jezdí do Milevska nejen na nákupy, ale také za úřady, do škol a bank. Většina těchto institucí je umístěna v centru města. Občané, kteří cestují autobusem, to k nim nemají daleko. Před odjezdem mohou počkat v teple několika okolních restaurací. Po přesunu autobusového nádraží na okraj města budou čekající odkázáni na provoz nově vybudované čekárny. Jak takový provoz vypadá se můžeme přesvědčit v několika sousedních městech – po 17.hodině zavřeno. Není divu – provoz je ztrátový a město jej nechce dotovat. Přesun autobusového nádraží na okraj města by proto znamenal zhoršení pohodlí cestujících.

7. Na závěr mám takovou utopickou vizi: Návštěvníky do Milevska nepřitáhne žádný supermarket, jakých je v každém okresním městě několik. Dokonce ani Akvacentrum by už nebylo ničím vyjímečným. Já bych v centru města rád viděl něco, co jinde nemají. Může to být třeba hotel ve stylu Růžového mlýna nebo rozhledna s otočnou restaurací nebo třeba zábavní centrum, kde se budete moci proletět vzduchem jako Ikaros. Já vím, dnes je to utopie, ale zatím mám alespoň naději. Když centrum města prodáme Lídlu, tak o tu naději přijdu. Ne že bych bez ní nemohl žít, ale moji potomci by mi to jednou mohli vyčítat.
Pavel Bolek           
SPOS dostane finanční injekci / 26.06.2008
Společnost SPOS, která spravuje městská sportoviště, má nového jednatele Petra Zelenku. Vystřídal ve funkci Arnošta Nováka, jehož hospodaření skončilo vysokou ztrátou. Proti Arnoštu Novákovi společnost SPOS vede soudní při o částku 400.000 Kč.
Petr Zelenka požádal zřizovatele - Město Milevsko - o úhradu hospodářské ztráty společnosti SPOS z let 2001-2005 ve výši 338 tis.Kč. Zastupitelstvo města jeho žádost dne 25.6.2008 schválilo.
I přes finanční injekci zůstane finanční stav společnosti SPOS složitý, protože v rezervním fondu je nula a případnou další provozní ztrátu nebude mít společnost z čeho pokrýt.
Pavel Bolek           
    1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17    
[ nezávislý internetový zpravodaj vydává Kompas Milevsko s.r.o. odpovědný redaktor Ing. Pavel Bolek -pbo- © 1998, 2002, 2007 ]